Fotogalerie

Týden od 16. do 20.ledna uběhl opět jako voda. Zima zatím není jak má být, mráz bacily nepálí, na zimní prožitky je skoupá.. O zimním období se snažíme dozvědět něco z encyklopedií, ale věříme, že čas pokusů se sněhem i ledem, klouzání, sjíždění kopečků na lopatách, ještě přijde. Prozatím vyhlížíme každou ledovou plošku a snažíme se sklouznout alespoň několik centimetrů. Při vyhlížení pravých zimních radovánek jsme ale přeci jenom něco pochopili. Že na zimu se těšíme, protože jsme zabezpečení svými domovy a péčí rodičů. Že v přírodě to mají zvířata mnohem těžší. Všichni živí tvorové si musí vytvořit strategii, jak se vypořádat se změněnými podmínkami. Například, myslivci radí, aby lidé nechodili blízko ke krmelcům a nedávali tam pro zvířata potravu, že oni cítí cizí pachy a pak tam nejdou. Tak přemýšlíme, kam zaneseme nasbírané kaštany z podzimu, které ještě máme a kterých jsme si užívali jako masážních válečků. Ověřili jsme si, že poznáme lesní zvířata na fotografiích. Nezaskočil nás ani jezevec, jen kunu jsme vyměnili za lasičku. Vysvětlili jsme si, podle čeho se rozlišuje kamzík a muflon. Také o životě zvířat něco víme. Dozvěděli jsme se, že nejtěžší je přečkat zimu pro malá, teplokrevná zvířata. Sysli, netopýři, rejsci se obalí tukem a zimu prostě prospí. Přitom jim klesne teplota těla jen na několik stupňů. Jiní hledají potravu pod sněhem nebo si dělají zásoby a čas od času je v zimě navštěvují. Zdoláváme kalendář – jaký máme rok, měsíc, den, roční období. Běh času také patří do poznávání světa kolem nás. A že umí běžet pěkně rychle!!!