Blog

 Co se děje u nás v mateřské škole

Týden ve znamení karnevalu  20. - 24. 2. 2023

Tento týden byl ve znamení posledních masopustních dnů.

Ve středu byla Popeleční středa od které se začíná odpočítávat čas do velikonoc. Úterkem tedy měly skončit všechny veselice, taškařice a zábavy.

U nás to bylo v karnevalové pondělí. Děti se moc těšily. Všichni přišli v krásných a zajímavých maskách, moc děkujeme rodičům za skvělou přípravu a výbavu, kterou dětem přichystali.

My, co jsme v týdnu jarních prázdnin nebyli doma, ale ve školce, jsme zase připravili prostředí.

Všechno připomínalo bálový taneční sál. A taky se tančilo. Seznámili jsme se s tím, jak se žádá o tanec, jak se pohledem do očí a úsměvem potvrdí, že je vyzvání příjemné, jak se za tanec poděkuje. Tančili jsme ve dvojicích, v kruhu i v zástupu, v řadách proti sobě. Zvládli jsme mazurku, polkový poskočný krok i kalamajku. Zdvořilost, laskavost a společenská pravidla mají své kouzlo. Tanec s nafukovacími balonky pak přinesl spoustu uvolnění a smíchu. Bylo to krásné dopoledne završené koblihovou hostinou.

Celý týden bylo na co vzpomínat, ale čas jde stále dál a my se vrátili z tradic dob minulých do prožívání přítomného okamžiku a toho, co zajímavého přináší.

Fotogalerie zde:http://www.ms-radost.cz/gallery2/detail/545

 Týden ve znamení jarních prázdnin.

Bylo nás méně než obvykle, protože některé děti měly se svými staršími sourozenci a rodiči jiný program. Někteří jeli na hory, někteří byli doma a užívali si společných chvil.

My, co jsme zůstali ve školce, jsme se starali o co bylo třeba - pečovali o naše školní zvířata a připravovali se na pondělní KARNEVAL!!!

Zdobili jsme, tančili jsme, aby bylo na pondělí 20. února všechno připraveno. Karneval bude v maskách pohádkových postav, v masopustní pondělí. Vždyť ve středu 22.února je už Popeleční středa a to znamená, že v úterý o půlnoci opravdu končí všechny masopustní taškařice a veselice a nastává čas klidu – očekávání velikonočních svátků.

Máme být umírnění i v jídle a začít s očistou těla. Napadlo nás, že bychom si mohli vypěstovat řeřichu, která vzklíčí rychle a je plná vitamínů.

Zima je ve své druhé polovině a jaro se blíží. Je čas začít plánovat, co budeme sázet na zahrádce a co si chceme předpěstovat. Třeba sazeničky rajčat ze semínek. Takže budeme připravovat všechno, co je k tomu třeba.

fotogalerie zde: http://www.ms-radost.cz/gallery2/detail/544

Náš týden od 6. do 10. února 2023

 Jak už to tak bývá, i tento týden utekl jako voda. A to doslova. Počasí zkoušelo být zimní, i přesto jsme se vypravili na dopolední výpravy.

Obzvláštní zážitky měly děti ze třídy Sluníček a Ptačího stromu, které při svém putování k rybníčkům u naší říčky Rusavy zažily zajímavé věci. Nejdříve museli projevit odvahu při přechodu po lávce přes vodu. Překvapení na druhé straně ale stálo za to. Na částečně zamrzlé vodní ploše zde hasiči zkoušeli záchrannou akci. To byl zážitek a k tomu vysvětlení, jak to, že na rybníčku byl led a vedle v říčce ne. Zkrátka, stálo to zato.

Pomalu se blíží konec Masopustního období.

To je ale ještě daleko. Konec Masopustu byl vždy svátkem hodování, lidových veselic a karnevalů.

Poslední tři dny, tedy masopustní neděle, pondělí a úterý – v letošním roce 19., 20., 21. února, jsou zvány ostatky, končiny, fašank či přímo masopust. Konají se různé rituální úkony, průvod masek, scénické výstupy a vše končí taneční zábavou .

Masopust končil v noci před Popeleční středou, kdy ponocný zatroubil na roh a rychtář všechny vyzval k rozchodu.

Druhý den (na Popeleční středu) se naposledy konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem. Oběd však už byl přísně postní, což většinou bývala čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice, pečené brambory.

Máme ještě týden na to, připravit se a možná se také ještě něco zajímavého dozvědět. Karneval budeme mít i s koblihovou hostinou v pondělí 20.2. Děti už hovoří o tom, jaké masky si doma chystají. Těšíme se na veselé bálové dopoledne.

Fotogalerie zde: http://www.ms-radost.cz/gallery2/detail/543 

 Týden od 30.1. – 3.2.2023

Máme za sebou zajímavý týden. V jeho polovině začal nový měsíc, což bylo zajímavé pozorovat v našich třídních kalendářích – ve středu jsme sundali čtverečky s čísly dnů měsíce ledna. Celá plocha se uvolnila a čtvereček 1. dne měsíce února jsme umístili do poloviny řádku, kde je středa a ne na počátek řádku, jak jsme zvyklí, když něco začíná.

Postupně se nám daří orientovat se v přehledu dnů, čísel, měsíce a ročního období.

To ale nebyla jediná změna. Počasí se v průběhu týdne stále tvářilo neurčitě. Když jsme jeli ve středu na Hostýn, v Holešově i v Bystřici nebylo po sněhu ani památky.

Na vrcholu kopce nás čekal malý zázrak.

Sníh byl všude kolem i na stromech, děti výskaly radostí a bylo těžké jim bránit se do sněhu hned vrhnout. Byla to asi největší radost, prozatím tak vzácná.

Náš cíl byl ale jiný. Prošli jsme si jako obvykle zajímavosti a památky, které tu jsou, ale to nejdůležitější tentokrát bylo setkání s varhaníkem na kůru a poslech krásné hudby, která se nesla bazilikou a výstup do věže se zavěšenými zvony, o kterých jsme se od pátera Jiřího Šolce dozvěděli nové zajímavé věci.

Jak byly zvony za války zabaveny a roztaveny a co všechno lidé udělali proto, aby byly odlity zvony nové. A že to není lehká věc. Celková hmotnost hostýnských zvonů je 6 tun. Je jich celkem 8 a každý z nich je naladěn na jiný tón. Výstup i sestup byl velkým zážitkem.

Také jsme si připomněli svátek Hromnic jako svátek naděje, příslib nového začátku. Označuje ústup zimy a oslavuje záblesk Světla, které jsme zhlédli během Zimního Slunovratu a nyní přichází již v plné síle, aby zanedlouho přineslo jaro. Připravuje nás na nový cyklus života. Oslavuje první příznaky vracejícího se života. Ať už v přírodě nebo v nás samotných.

Byl to krásný týden.

Týden od23. do 27.1.2023 byl velmi zajímavý.

Zabýváme se tématem Zima na naší planetě Zemi. 
Zkoumáme, zda je zima všude a ve stejnou dobu. ❄️☃️
Pozvali jsme cestovatele, který poznal život původního národa Severní Ameriky – indiánů. Protože je Severní Amerika na severní polokouli, je zde zima ve stejnou dobu jako u nás. Ale mrazy jsou zde mnohem silnější a letní teploty vyšší. 
Dozvěděli jsme se, z čeho a jak si indiáni vyrábí oděvy a různé věci, které potřebují. 
Že indiánská miminka nejezdí v kočárku, ale maminky je nosí na zádech. Že se jim to líbí, protože všechno vidí. Slyšeli jsme příběh o tom, jak se indiánští chlapci naučili vyrábět flétnu a že dívky poznaly, které z nich je píseň určena. 
Také jsme pokračovali v poznávání historie našeho města Holešova. Navštívili jsme s naším průvodcem, p. Karlem Bartoškem kostel Sv. Anny. 
Seznámil nás s jeho tajemstvími, zasypanou tajemnou chodbou v podzemí, pokladnicí ve věži, kaplí sv. Kosmy a Damiána s nádhernou freskou na stropě. 
Už víme, že freska vzniká malbou do omítky. Byli jsme v původní oratoři, která už neslouží ke sledování bohoslužby, ale jsou zde uloženy předměty připomínající významnou osobnost sv. Jana Sarkandra. Je zde uložen také dobový trestající nástroj – kláda – který si někteří hned vyzkoušeli. 
Jsme moc rádi, že se můžeme setkávat s lidmi, kteří toho hodně ví, znají a prožili, rozšiřujeme svoje obzory o fungování světa kolem nás. ❤️

Fotogalerie zde: http://www.ms-radost.cz/gallery2/detail/522

Týden od 16. do 20.ledna uběhl opět jako voda.

Nemocné paní učitelky se nám vrací, v některých třídách ale onemocněly děti.

Zima zatím není jak má být, mráz bacily nepálí, na zimní prožitky je skoupá..

Příští týden bude asi na zimní zážitky bohatější.

O zimním období se snažíme dozvědět něco z encyklopedií, ale věříme, že čas pokusů se sněhem i ledem, klouzání, sjíždění kopečků na lopatách, ještě přijde. Prozatím vyhlížíme každou ledovou plošku a snažíme se sklouznout alespoň několik centimetrů.

Při vyhlížení pravých zimních radovánek jsme ale přeci jenom něco pochopili. Že na zimu se těšíme, protože jsme zabezpečení svými domovy a péčí rodičů. Že v přírodě to mají zvířata mnohem těžší. Všichni živí tvorové si musí vytvořit strategii, jak se vypořádat se změněnými podmínkami.

Například, myslivci radí, aby lidé nechodili blízko ke krmelcům a nedávali tam pro zvířata potravu, že oni cítí cizí pachy a pak tam nejdou. Tak přemýšlíme, kam zaneseme nasbírané kaštany z podzimu, které ještě máme a kterých jsme si užívali jako masážních válečků.

Ověřili jsme si, že poznáme lesní zvířata na fotografiích. Nezaskočil nás ani jezevec, jen kunu jsme vyměnili za lasičku. Vysvětlili jsme si, podle čeho se rozlišuje kamzík a muflon.

Také o životě zvířat něco víme. Dozvěděli jsme se, že nejtěžší je přečkat zimu pro malá, teplokrevná zvířata. Sysli, netopýři, rejsci se obalí tukem a zimu prostě prospí. Přitom jim klesne teplota těla jen na několik stupňů. Jiní hledají potravu pod sněhem nebo si dělají zásoby a čas od času je v zimě navštěvují.

Ve Sluníčkách si zahráli pohádku o Rukavičce, ve které zvířátka chtěla mít svůj domeček.

 Náš týden od 9. do 13.1.2023 .

Vypadalo to, že rozpršené šedivé dny omezí naše snahy putovat v rámci dopoledních výprav po okolí, ale nakonec se objevily dva opravdu krásné, slunečné dny i s modrou oblohou. Oběma třídám, které si výpravu naplánovaly se ji podařilo uskutečnit.

Děti se na společné výpravy těší. My dospělí také, když vidíme rozzářené oči, údiv nad novými poznatky a růžové tváře z čerstvého vzduchu.

I v zimním počasí dětem polodenní pobyt venku prospívá. Děláme všechno proto, aby podmínky byly přiměřené a podporovaly zdraví dětí. V současné době, kdy děti překonávají vzdálenosti převážně autem, je turistika pro jejich fyzickou kondici důležitá.

Je vidět, že společná radost hory přenáší a našemu rozhodnutí trávit každý týden venku celé dopoledne, navštěvovat zajímavá místa a dozvídat se nové věci, počasí nakonec přálo.

Zelená louka zamířila do Dobrotic na ranč ke koním a Studánka do Bílavska na kopec Chlum za pozůstatky středověkého hradu, založeného v roce 1408 pány z Kunštátu. Ostatní třídy se nikam vypravit nemohly, protože jim chyběly nemocné paní učitelky.

Soužití s přírodou se pravidelným pobytem v ní podporuje. Pozorovat a snažit se porozumět tomu, co je kolem, dotýkat se rostlin, země, hlíny, cítit její vůni, je krásné. Můžeme vytvářet k naší Zemi vědomý a hluboký vztah. Cesta za poznáním kdo jsme a proč jme tady vede právě tudy.

Děkujeme rodičům za podporu těchto našich snah. Za zajištění dobře sedících batohů, podsedáků i termosek pro chladná období. Brzké příchody do školky podle odjezdů vlaků a autobusů. Prošlapáváme cestičku k malými i velkým tajemstvími kolem nás

 

 Fotogalerie zde: http://www.ms-radost.cz/gallery2/detail/531

 

 

První týden roku 2023 je za námi.

Tento týden vždy ukončuje vánoční svátky.

Sešli jsme se plní zážitků ze svátečních dnů se svými blízkými a plní touhy se o ně podělit s ostatními.

Prožitky bylo třeba usadit, připomenout si podstatu dění, vše ukončit příběhem tříkrálovým.

Znovu jsme se vrátili také k vánočnímu příběhu o narození Ježíška návštěvou u jesliček v holešovském kostele Nanebevzetí panny Marie.

Všechny děti si přály, aby jim andělíček zakýval hlavou na znak souhlasu s dárkem, který mu daly. Naštěstí jsme s sebou měli zásobu korunek. Starší děti prošly kostel s průvodcem a dozvěděly se zajímavé věci. Měly by teď umět odpovědět na otázku, co je to křtitelnice, kazatelna, kde je oltář, kůr s varhanami. Prošli jsme kostel a prohlédli si významná umělecká díla.

U jednoho obrazu jsme si vyposlechli příběh o velkém požáru holešovského náměstí, který naštěstí pomohl uhasit déšť. V Černé kapli zase příběh Františka Antonína hraběte z Rottalu a jeho ženy Marie Cecílie, pro kterou nechal postavit pohřební kapli, která podle převládající barvy dostala název Černá. Prohlédli jsme si v ní také postavníky se symboly řemeslných cechů, které v minulosti zajišťovaly potřeby občanů našeho města.

A protože to byl první týden nového roku, vypravili jsme se také na naši první dopolední výpravu, aby platilo, jak na nový rok, tak po celý rok. Cílem byl ranč s koňmi v Dobroticích.

Pobyt venku byl jako vždy posilující, těšíme se na další cesty a poznávání našeho okolí. Přejeme všem šťastné vykročení na cesty novým rokem 2023.

 

Fotogalerie zde: http://www.ms-radost.cz/gallery2/detail/530